|
|
Vliv těžební činnosti na životní prostředí z hlediska ekotoxikologie
Kociánová, Sabina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem těžební činnosti na životní prostředí se zaměřením na ekotoxikologii. V první řadě byla v práci soustředěna pozornost na celkový dopad těžby uhlí na životní prostředí. Důkladněji práce pojednává o důlních vodách, jejich vzniku a negativních účincích zejména na akvatický ekosystém. V této souvislosti jsou v práci uvedené příklady ekotoxikologického hodnocení tzv. kyselých důlních vod. Rovněž je zde zmíněn legislativní rámec související s problematikou ochrany životního prostředí před důsledky těžební činnosti a tématika věnující se rekultivacím postižených oblastí.
|
|
| |
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
Rámcování kauzy Turów v regionálních médiích
Pištorová, Barbora ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza rámcování těžby uhlí v kauze Turów ve zpravodajském pokrytí v regionálních českých denících pomocí kvalitativní obsahové analýzy mediálních výstupů. Obsah práce je rozdělen do dvou hlavních částí. V teoretické části shrnuje teorii nastolování agendy, vymezuje koncept rámcování, stejně jako stručnou typologii a přístupy k identifikaci rámců, a popisuje rámcování ve zpravodajství. Nabízí taktéž přehled dosavadních studií zaměřených na rámcování environmentálních témat zpravodajskými médii i konkrétně na těžbu uhlí. Následuje stručná historie a vývoj kauzy Turów a metodologická část, jež vymezuje vybraný a analyzovaný mediální obsah, ale také identifikuje rizika tohoto výzkumu. Pro provedení kvalitativní analýzy byla zvolena zakotvená teorie a základní dva typy kódování: otevřené a axiální. Jejich pomocí bylo popsáno rámcování užívané ve zpravodajském pokrytí těžby uhlí v regionálních médiích a identifikované rámce a atributy připisované těžbě uhlí byly následně srovnány s již dříve provedenými studiemi. Práce tak nabízí přehled toho, jak média rámcovala těžbu uhlí v kauze Turów a nabízí vhled do této debaty.
|
|
| |
|
| |
|
|
Atlas přeměny krajiny v oblasti Jezera Most
Kryndlerová, Anna ; Čábelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Lysák, Jakub (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit atlas přeměny krajiny v Dílčími cíli je pak zhodnotit vývoj krajiny s ohledem na historické souvislosti, vizualizovat strukturu 2021 a vytvořit další mapy, grafy a tabulky pro ilustraci vývoje krajinného pokryvu za celé sledované období. V teoretické části vysvětleny základní pojmy týkající se krajiny a krajinného pokryvu a popis podkladových dat a metod pro analýzu a hodnocení změn. Dále jsou popsána pravidla, pojmy tematické kart Následuje fyzickogeografická a socioekonomická území a jeho historický vývoj těžbou uhlí a rekultivacemi. V praktické části je na základě získaných poznatků stanoven vhodný metodický postup tvorby atlasu. Klíčovou částí je při tvorbě jednotlivých map v práce s historickými podkladovými Výstupem práce je tištěný tlas přeměny krajiny v oblasti , vytvořený Klíčová slova: Změna krajinného pokryvu, Vizualizace, GIS, Jezero Most, Atlas, Těžba uhlí, Rekultivace
|
|
|
PO TĚŽBĚ. Atlas problémů ostravsko-karvinské uhelné pánve a alternativní možnosti jejího osídlení
Vicanová, Nela ; Eristavi, Irakli (oponent) ; Mitášová, Monika (vedoucí práce)
Práce se zabývá výzkumem krajiny spojené s těžbou černého uhlí na území Karvinska. Krajina ostravsko-karvinské uhelné pánve, která utrpěla antropogenní devastaci způsobenou těžbou suroviny, se potýká s problémy souvisejícími s nestabilitou terénu. Zásadní pro výzkum a projekt jsou získaná data, která určují tematickou polohu, investigativní a analytický rámec projektu. Pomocí klíčových dat se formulují stěžejní otázky a rizika. Výzkum přesahuje do geologických a krajinných témat, což je určující pro přehodnocení architektonické praxe v takto nestabilních podmínkách. Prvním z cílů práce je získat data pro vlastní vizualizaci stabilizovaných a nestabilních oblastí krajiny po těžbě na základě rozhovorů s odborníky a mapových podkladů. Dále budou tyto informace analyzovány a interpretovány tak, aby bylo možno vymezit zájmové území a navrhnout v něm jaká by mohla být budoucnost nestabilního území. A konečně třetím z cílů je navrhnout novou, utopickou vrstvu stávající krajiny.
|
|
|
Vlastnosti rekultivovaných povodí a jejich vliv na chemismus odtékající vody
Hurychová, Renata ; Přikryl, Ivo (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Po skončení hydrické rekultivace z monitorovaného zdroje napouštění jsou uměle vytvořená jezera napájena vodou z vlastního povodí. Voda z vlastního povodí však není tak systematicky monitorována jako voda ze zdrojů pro zatápění a v nově vzniklém vodním útvaru. Práce se snaží shrnout poznatky o vývoji uměle vybudovaného povodí v těžební lokalitě a objasňuje rozdílnosti mezi jednotlivými povodími. Dále se práce zabývá vlastnostmi odtékající vody, která napájí Chabařovické jezero (Milada) vzniklé hydrickou rekultivací těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Zkoumaná povodí mají různou plochu, svažitost, vegetační kryt, se kterým je spjata distribuce látek. Tyto faktory značně ovlivňují vlastnosti vod v přítocích. Bylo zjištěno, že přítoky z vlastního povodí mají vysokou koncentraci rozpuštěných látek a dochází tak k nežádoucímu obohacování jezera. Zvlášť problematické jsou vysoké koncentrace síranů a dusičnanů, které ve všech přítocích, kromě jediného, překračují limity pro povrchové vody. Vysoké koncentrace látek se postupem času snižují. Jednotlivé přítoky se mezi sebou liší a hlavní faktor, který ovlivňuje vlastnosti vod je sklon, charakter koryta a podklad (navážka ornice).
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
host ::
RSS.